eSuba Stars: Zdeněk Burgin Salát
O PROJEKTU
Projekt eSuba Stars je novým redakčním seriálem, který postupně a pravidelně představuje nové členy naší vlastní klubové Síně slávy. Uvedení staronových tváří prezentujeme skrze osobní rozhovory, v nichž se podíváme zpátky do minulosti, současnosti, a především na závěrečné bilancování kariéry s několikaletým odstupem času.
Předchozí díly:
- Lukáš „luckeR“ Blažek
- Tomáš „PredY“ Pospíšil
- Lubomír „Luboshmir“ Pešák
- Erik „hakkiJunior“ Leštach
- Nikolai „Mazarini“ Lazarev
- Petr „el-Diablo“ Šavelka
- Petr „Plague“ Brablec
- Tomáš „Pospi“ Pospíchal
- Vladimír „Miah“ Ďurčík
- Petr „Hectic“ König
- Jindřich „Blx“ Zelený
- Michal „Odstranovac“ Duchoň
- Tomáš „oskar“ Šťastný
- Michael „Jckl“ Holý
- Ondřej „DeVil“ Balušek
- Marek „.PhP“ Kádek
- Jan „Street“ Palacký
- Antonín „Toni“ Bláha
PROFIL HRÁČE: Sbíral jeden úspěch za druhým. Zdeněk „Burgin“ Salát je jedním z nejlepších hráčů NHL vůbec. Hokejovou simulaci hrával ještě na počítači v dobách, kdy tam vycházela, a právem patřil k české špičce.
Ahoj! Je už to nějaký ten pátek, kdy jsi hrával za eSubu, takže co zajímavého tě od té doby potkalo?
„Jestli si dobře vzpomínám, hrával jsem někdy do roku 2008. Od té doby jsem zakončil školu, začal v Čechách pracovat a od roku 2013 pracuji v zahraničí. Trvale tedy žiju v zahraničí s ženou, se kterou teď máme měsíční dítě, Sofi. Akorát hokej už nehraju, protože ho přestali vydávat na počítač a já jsem ještě stará škola, mě to na tom ovladači nebaví. Tím, že to začali vydávat jen na konzole, skončila má kariéra.“
Nezkoušel jsi to ani?
„Ale jo, zkoušel. Když jsme byli na špici, tak mezi těmi pěti nejlepšími už šlo o detaily. Zkoušel jsem tedy, jestli mi to na ovladači nepůjde líp, ale nešlo mi to vůbec. Klávesnice a myš, to je moje.“
Říkal jsi, že bydlíš v zahraničí. Prozradíš kde?
„V Minsku, v Bělorusku. Přivedla mě tam práce. V Čechách jsem neviděl žádnou větší perspektivu a chtěl jsem si vyzkoušet něco sám a v jiným jazyce. Byl jsem tehdy technolog, teď už jsem ředitelem firmy a umím čtyři cizí jazyky – rusky, německy, anglicky a polsky.“
Vzpomínáš někdy na doby, kdy jsi hrával?
„Ono to bude znít možná směšně, když už mám teď jiný starosti, ale na dobu online hraní vzpomínám hodně často a rád. Nebylo to hraní jen proto, abych nějak trávil volný čas. Tehdy jsme to brali jako sport. My, kteří jsme byli mezi nejlepšími pěti, jsme se dokázali úplně vyhecovat a vybičovat do takových výkonů a rivality, že byla NHL i díky tomu tehdy hodně sledovaná. Rád vzpomínám hlavně na NHL 07, kde jsem byl jednu dobu opravdu nejlepší. Spoustu krásných zápasů, nervů… Hodně jsem to prožíval. Získal jsem i plno známých a kamarádů, se kterými jsem v kontaktu do dnes.“
NHL je známá i tím, že hráči často neunesou emoce. Co ty? Rozbil jsi někdy po prohře nějakou periferii?
„Pokoušel jsem se, ale nepovedlo se mi to rozbít. (směje se) Nervy to byly, debaty na IRC byly občas hodně vyhrocené.“
Co ti hraní do života vůbec dalo?
„Já se snažím být ve všem jedním z nejlepších. Když něco dělám, chci to dotáhnout do konce. Hrozně mě to bavilo. Začínal jsem hrát doma offline a až jeden známý ze školy mě nabádal, ať si to vyzkouším zahrát proti někomu. Vyzkoušel jsem to, první výhry mě namlsaly, tak jsem do toho skočil po hlavě. Přes den jsem chodil do školy, odpoledne jako správní puberťáci jsme zašli do hospůdky a v noci jsem pak pravidelně hrával NHL.“
Na který ze svých úspěchů vzpomínáš nejraději?
„Úspěchů jsem měl opravdu hodně, ale ten největší jsem nedotáhl do konce. To mě hodně mrzelo. Vyhrál jsem na NHL 07 malý mezihernový turnaj, ESL, byl jsem ve finále v tehdy největší lize, vyhrál jsem plno dalších turnajů… Na Invex jsem se pak sice kvalifikoval, ale tam jsem úplně vyhořel a vypadl v prvním kole. Ona totiž pár měsíců před Invexem vyšla NHL 08, takže jsem hrál jí a na turnaji jsem se do té taktiky z NHL 07 nedokázal vrátit. Úplně jsem vyhořel, hodně mě to zklamalo.“
Co na tvé hraní říkali rodiče?
„Když se přecházelo na 07, tak to byl jeden z důvodů, proč jsem si chtěl najít vlastní byt. Hráči NHL určitě ví, že je na hraní potřeba klid a možnost se případně vykřičet, čehož se mi doma moc nedostávalo, hlavně o víkendech.“
Proč ses vůbec rozhodl přestat hrát?
„Už mi bylo devatenáct let, trochu to vyprchalo. S klukama jsme pak šli na školy, měli přítelkyně. Navíc jsem začal hrát kulečník a snooker, ve čemž se mi dařilo, v Třebíči jsem byl dokonce druhý nejlepší. NHL 09 už nebyla tak dobrá, kvalita šla dolů.“
Říkal jsi, že NHL už nehraješ. Zahraješ si vůbec ještě něco?
„Když dlouho čekám na letišti, tak hraju Czech Soccer Manager. Je to dobrá hra, baví mě. Jinak asi nic. Když přijdu domů z práce, tak nezapínám ani televizi, počítač mi stačí v práci.“
Vzpomeneš si na nějakou vtipnou historku z dob, kdy jsi hrával za eSubu?
„Pamatuji si na jednu z Graficem. Vypadl jsem ve finále východní konference jednoho turnaje se slovenským hráčem, který mě strašně vybugoval. Ve finále se s ním pak utkal právě Grafic, jenže ten bydlel někde u Ústí nad Labem a měl tam strašně špatný internet. Takže z Ústí jel autobusem až do Jihlavy, aby u mě doma finále odehrál. Sice prohrál, ale těsně. I tu prohru jsme pak šli oslavit. Na to rád vzpomínám.“
Co ty a reálný hokej?
„Já jsem velký fanoušek Pardubic, snažím se chodit na zápasy kdykoliv můžu. Musím ale říct, že jsem taky takový největší trenér. (směje se) Když byla nějaká krize, psal jsem otevřené dopisy řediteli týmu. Jsem takovej fanatik. (směje se) Jsem v kontaktu i s hráči.“
Sleduješ ještě profesionální scénu?
„Na facebooku mám odlajkovanou eSubu. Mám ji rád, vždycky mě zahřeje u srdce, když tu modrou barvu vidím. Podle mě je to nejlepší klan tady. Rád si o ní přečtu.“
Teď oslavila patnácté narozeniny. Jak vnímáš rozdíl mezi eSubou tehdy a teď?
„Klobouk dolů. Vím, jak je těžké něco udržet. Láďa Dyntar udělal spoustu černé práce, je to velký úspěch. Esuba je známá, snad každý kluk, který hraje dobře, by se tam chtěl dostat. Vždycky to byl dobrý tým, který si vybíral charakterní hráče.“
Chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
„Já mám už jenom jednoho fanouška, Marka Řezáče. Býval to redaktor eSuby, který je také z Jihlavy a i on už má starosti někde úplně jinde. Já jsem teď fanoušek jeho a on můj. Fanouškům eSuby bych ale chtěl vzkázat, aby ji podporovali, jak mohou. Je úspěšná a vše, co dělá, dělá kvůli lidem a ti to podle mě ocení.“
#modrakrev