Vyhledat v: Novinky & Články Aktuality
 
Zobrazovat: Vyberte skin:
Vše
Progaming
Poker
Xbox 360
MtG
 
Vyberte si, které panely se vám mají zobrazovat:
Poslední zápasy Flash hry Reprezentace ČR zápasy Fórum - Nová témata Anketa Návody
Blogy Servery Noví uživatelé Best articles Slovník Seznam týmů
           
Fortuna:
Progaming Fotbal - 1.Cesko Fotbal - 1.Anglie Hokej - 1.Cesko Hokej - NHL Basketball - NBA
Florbal - Fortuna-Extraliga          
.
Vsaďte se
Poslední zápasy
Counter Strike: Source   Call of Duty 4   Counter Strike: Global Offensive   TrackMania Nations Forever   DotA 2   ShootMania   StarCraft 2   Call of Duty 4 Ladies   League of Legends   Battlefield 3   StarCraft 2 - Academy   World of Tanks   Counter Strike: Global Offensive - Ladies   Battlefield 4   League of Legends - Ladies   FIFA 14   Hearthstone   
World of Tanks Polsko Osy 02:00
StarCraft 2 - Academy Německo ACe 04:01
World of Tanks Česká republika Spank 01:00
World of Tanks Slovensko PRN 02:00
World of Tanks Česká republika GRS 01:00
World of Tanks Česká republika ENVi 01:02
StarCraft 2 - Academy Holandsko CandyDragons 04:00
World of Tanks Polsko GF-G 02:00
Counter Strike: Global Offensive Česká republika eEriness 16:07
Counter Strike: Global Offensive Česká republika Citrons 16:03
Všechny zápasy
Herna.biz
Slovník
Výraz:
Blogy
CZ/SK týmy
Novinky sponzorů
Návody
Článek

TOP10 #2 - Nejlepší české hry historie


11/12/2009 - FireTight  |   Doporučit  |  
Tak jsem po jednadvaceti dnech zpět. Tentokráte se však nezaměřím na nejočekávanější hry příštího roku nebo něco podobného, můj zrak se pro změnu zacílil na domovskou krajinu. Které z českých titulů jsou nejlepší? Zajímá vás, jestli jsem ohodnotil lépe Vietcong, či Hidden and Dangerous? Dopladlo u mě lépe Horké léto nebo Polda? A jsou vůbec jmenované hry v žebříčku?

Než se pustíme do desátého místa (stejně si myslím, že takových 95% čtenářů se nejprve podívalo na jednotlivé hry a až poté si čtou tento text), chtěl bych vám říci, že najít deset nejlepších českých her byl opravdu pořádný záhul. Najít vůbec takový počet titulů, které uspěly krom české kotliny také v zahraničí, bylo relativně složité. Jako jasně, prvních osm kousků jsem měl okamžitě, ale ty poslední dvě ne a ne najít. Nakonec jsem se uchýlil k tupému prohledávání Wikipedie a při pohledu na domovinu autorů strategie Original War jsem se zaradoval - opravdu jsou autoři této kvalitní hry z České republiky, dokonce z Brna. Desátá hra však jako kdyby byla zapeklitá. Pořád jsem nic nemohl najít. Až v hrách roku 1998  jsem měl štěstí: RPG Brány Sekldalu byla jasná volba.

Poznámka: Do druhého dílu TOP10 jsem zařadil hlavně hry, které byly zpoplatněné, to znamená, že se nedočkáte žádných freewareovek. Ano, některé počiny nadšených programátorů také nejsou špatné, vlastně... Tak mě napadá, že mám možná námět pro některý z dalších dílů - deset nejlepších českých freeware her. Měl bych určitě trochu více stíženou pozici, jelikož by bylo opravdu z čeho vybírat (Život není krásný, Nukleární Karel, Únos, atd.). Jinak se omlouvám, že jsem nedodržel stanovený termín dvou týdnů, ale bohužel se změnil harmonogram článků a můj byl posunut až na přšítí týden. A aby toho nebylo málo, šikovný školní Linux mi při editaci data vydání celý text smazal. Hádejte, jestli jsem měl zálohu... No ale protože jsem oddaný redaktor, tak jsem nejprve nervil, potom obnovoval a nakonec psal znovu.

10. místo - Brány Skeldalu

První dnešním představovaným titulem budou Brány Skeldalu Jindřicha Rohlíka z roku 1998. Ujali jste se tří až šesti hrdinů, kteří se snažili zastavit pětici mágů z ostrova Roveland, kde otevřeli pomocí svých kouzel bránu do samotného pekla. Jinak se jednalo o jednoho z posledních zástupců klasických dungeonů, které počítačovým RPG vládly až do začátku devadesátých let. Tudíž se vaším postavám postupně vylepšovaly různé statistiky (síla, obratnost, výdrž a jiné) nebo jste během vašich cest navštívili lidské město Caredbar, kde jste mohli nakupovat a prodávat všelijaké předměty. Proti vám se postavili různí zplozenci pekla, od malých skřetů až o obrovské draky.

Hra byla původně naprogramována pro systémy běžící pouze pod systémem DOS, což zahrnovalo MS-DOS, Windows 95, 98 a ME. K dotvoření zaváděcího programu pro typ Win32 (Win 2000 a výše) došlo až sedm let od vydání, kdy tento .exe soubor vytvořil programátor původní hry, Ondřej Novák. Během prosince 2005 hra vyšla (i s novým zavaděčem) na DVD příloze časopisu LEVEL. Hned příští rok se objevil Editor map a ikon, což vedlo k příchodu několika neoficiálních datadisků, z nichž nejznámější bude pravděpodobně ten s názvem Sféra. No a nakonec byla hra uvolněna zdarma (prosinec 2007) a také byl dán k dispozici její kód (leden 2008).

9. místo - série Horké léto
(Horké léto (1998), Horké léto 2 (2000), Žhavé léto 3 a půl 2005))

"Rádoby humorná česká adventura s buranským humorem pro klasické české herní primitivy. Hlavním hrdinou je Honza Majer.", stálo v závěrečném hodnocení prvního dílu na Hrej.cz. Je pravda, že se jedná o docela drsné zhodnocení, zvláště s odstupem několika let. Na druhou stranu, Horké léto kromě opravdu vynikajícího dabingu (všechny postavy a zvuky vytvořil Zdeněk Izer) a kvalitní hratelnosti nic dalšího nepředvedlo. Hra se odehrávala na nějakém ostrůvku v atlantickém oceánu, kam Majerovi odcestovali na dovolenou. Během vybalování stanu však rodinu unesou lidožrouti a je jenom na jejich nejmladším synovi, aby je zachránil. Určitě uznáte, že to nebyl zrovna žádný zázrak, dokonce ani grafika nesklízela žádné velké ovace. Po dvou letech se však objevilo Horké léto 2. Poučení autoři zapracovali především na posledních dvou aspektech - grafice a příběhu.

Na prvně jmenované složce se podepsal český malíř Jan Štěpánek, jehož nákresy byly naskenovány do počítače. Další změnou byla změna prostředí, místo moderní doby jsme se ocitli na divokém západě devatenáctého století, kde místní obyvatele terorizuje skupina banditů. Nejvíce to odnáší indiánský kmen, kterému byl při poslední "návštěvě" ukraden posvátný předmět, na jehož existenci závisí přežití rodu. Velký šaman Orlí-Tě-Péro proto přenese velkého hrdinu z budoucnosti, aby předmět vrátil. Shodou náhod se mezi totemy objeví... Honza Majer. Mimo jiné autoři vytvořili systémem několika miniher, které příjemně doplňovaly hraní. Za pět let bez jakékoli pozornosti počítačových médií vyšlo Žhavé léto 3 a půl, kde jste se zhostili role Johnnyho (děda Honzy), jenž zdědil Casino. Na něho má však zájem několik dalších lidí, takže je o zábavu určitě postaráno i do třetice.

8. místo - série Polda
(Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš (1998), Polda 2 (1999), Polda 3 (2000), Polda 4 (2002), Polda 5 (2005))

Určitě se v komentářích objeví dotaz, proč jsem vlastně Poldu zařadil před Horké léto. Odpověď je jednoduchá, prostě mi policista (a pozdější soukromý detektiv) Pankrác přijde sympatičtější, než Honza Majerů. Tehdy toho deštivého a sychravého rána roku 1996 se pár středoškoláků a vysokoškoláků rozhodlo, že by si mohli naprogramovat vlastní kreslenou adventuru. Zašli proto s tímto nápadem za šéfy firmy Zima Software (do té doby ne příliš úspěšnou – Signus nebo HyperCore, z novějších Bloodline (2004)), aby jim pomohli a hru vydali. Naštěstí si tehdy zase jednou kravaťáci s nadšenci plácli a za dva roky z toho vzniklo dílko názvu "Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš". Hra sice byla těžká, nelogická a vlastnila ošklivou grafiku, ale jedno se jí upřít nedalo - vynikající dabing, ve kterém se objevila taková jména, jako například Luděk Sobota, Petr Nárožný nebo Jiří Lábus.

Hned za rok se vývojáři mohli pyšnit nálepkou nejprodávanější hry roku 1999 a tak logicky následovalo pokračování - Polda 2. Hlavní změnou oproti původnímu poldovi byl především v grafice, v délce hry, dabing byl ještě lepší (Polda 1 byl programován pro DOS a kvalita přehrávaných zvuků nebyla z nejvyšších). Třetí rok = třetí díl seriálu Polda, ve kterém si vývojáři tak troch propůjčili nápad z Horkého léta 2, kdy do hry implementovali několik miniher, z nichž většina byla sakra těžká. Například mě trvalo asi tři hodiny (a dvě myši), než jsem dokázal udělat "Čáru". Mimo to Pankrác opustil řady policie a vytvořil si soukromou kancelář. S odstupem času všemi recenzenty nejlépe hodnocená čtyřka spatřila světlo světa roku 2002, na poslední díl celé ságy se muselo tři roky čekat. To by zřejmě k zatím nejdelší české adventurní sérii stačilo, nemyslíte? Tak pojďme na sedmičku.

7. místo - Original War

Na sedmé místo se dostala vynikající české strategie Original War, která se dočkala výrazného úspěchu hlavně u nás, ve světě takový rozruch nevyvolala, bohužel. Její hlavní devízou byla vynikající hratelnost, protože jste neovládali několik stovek jednotek za ráz, ale pouze malou skupinku hrdinů, kteří měli vylepšující statistiky a také jedno ze čtyř povolání (voják, dělník, mechanik a vědec), mezi kterými šlo libovolně měnit. Během první světové války američtí vědci objevili stroj EON, do něhož když něco dáte, tak to zmizí a nikdo nemohl vysvětlit ani kam, ani jak jej zase vrátit. Teprve až po devadesáti letech bádání dokázaly největší mozky světa říci, že se jedná o stroj času a ke svému pohonu potřebuje látku zvanou Siberit, který je k nalezení pouze na Sibiři. Proto se vláda rozhodne k největší krádeži v lidských dějinách - v minulosti. Do speciálního týmu je vybrán i hlavní hrdina John MacMillan, ale ne všechno jde po "přistání" zcela ideálně. Vyslaná jednotka například nechápe, kde se tady vzali rusové...

Krom americké kampaně jste si mohli zahrát i za protistranu - rusy. Na závěr přidám takovou zajímavost. Original War měla jeden realistický prvek, který některým hráčům mohl pít krev a kvůli němuž většina (včetně mě) raději zaloadovala hru, než aby pokračovala dále. O co vlastně šlo? Když vám totiž některá z postav zemřela (samozřejmě během vašeho snažení), tak prostě umřela a už se nikdy neobjevila. To mělo vliv na konec příběhu, hra totiž obsahovala několik alternativních konců, které ovlivňovaly právě smrti hlavních hrdinů. Ano, mohli jste si sice vycvičit místo něho opici, ale ty měly horší statistiky a ovladatelnost, jednoduše řečeno, byly "blbější a neohrabanější". Škoda, že se nikdy ani neuvažovalo o nějakém datadisku nebo dokonce plnohodnotném druhém dílu, tento kousek by si takovou přízeň určitě zasloužil. Prý na něčem pracují nadšenci, ale ruku do ohně bych za to nedal.

6. místo - Machinarium

Na šestém místě se objevil nejmladší kousek z celé desítky, takřka dva měsíce stará adventura Machinarium. Tento původně nezávislý titul od vývojářů z Amanita Design si však získal srdce řady recenzentů po celém světě, hodnocení nad 90% nebyly žádnou výjimkou. Jako malý robůtek jste vyhozen z rodného města na skládku. Vaším prvotním úkolem je se nejdříve vrátit a poté porazit zlou robomafii. Ale nebojte se, milé děti. Ani tato zlá rofomafie není žádná zlá, odporná, mašinérie, i ona působí roztomile, stejně jako celá hra. A abych nezapomněl - jednotlivé postavy zde nemluví, ale pomocí kreslené bubliny jakoby přehrají svůj příběh.

Jak jste tedy jistě pochopili, hlavní devízou hry je nádherná kreslená grafika, vynikající ozvučení, klidná, hraní doprovázející, hudba. Vlastně se nejedná o úplně klasickou point-and-click adventuru, spíše vejdete do lokace, kde je nějaký problém a vy jej musíte vyřešit. Rozhodně se však nebojte o nějaké nelogické hádanky nebo oblíbeného "používání všeho na všechno", v inventáři se sejdou maximálně tři předměty zároveň. Zkrátka, Machinarium je zase po dlouhé době ukázkou precizní práce zlatých českých ručiček. Další příležitost k ohromení světa bude mít příští rok Mafia II, snad se jí to povede.

5. místo - série ArmA
(ArmA: Armed Assault (2006), ArmA: Queen's Gambit (2007), ArmA 2 (2009))

Po vypuknutí právních sporů mezi vývojářským studiem Bohemia Interactive Studio s firmou Codemasters o právo na značku Operace Flashpoint (britský vydavatel je majitelem ochranné známky) to na nějaké růžové zítřky pro eventuální pokračování nevypadalo. Proto se nakonec společnost okolo bratrů Španělů na dlouhotrvající konflikt vykašlala a rozhodla se vytvořit kompletně novou hru s jiným názvem. Každý samozřejmě ví, že právě tohle je to pravé pokračování původního Flashpointu, i když se Britové v nedávné době pokusili prorazit s vlastním druhým dílem. V prvním díle jste se podívali na ostrov v atlantském oceáně, který je rozdělen na dva státy. Vy působíte jako armádní instruktor na demokratickém jihu, kde cvičíte vojenské jednotky. Právě když si balíte kufry na cestu domů zaútočí totalitní sever za účelem ovládnutí kompletního ostrova. Vláda proto požádá o pomoc prezidenta USA a vy musíte zastavit útočnou vlnu a opětovně nastolit mír. Pokud vám to připomíná alternativní vizi vztahu Severní a Jižní Koree, máte bod.

O rok později přišel datadisk Queen's Gambit (na kterým pracovali vývojáři Black Element Software), který přinesl dvě zcela nové kampaně, pár nových zbraní a také nová vozidla. Na plnohodnotný díl všichni hráči čekali až do letošního léta, kdy proběhl takový minisouboj právě s Operací Flashpoint 2 a podle mého názoru ArmA 2 vyšla z klání vítězně. Děj se přenesl do postsovětské republiky Černarus (jejíž krajina jakoby z oka vypadla české kotlině), kde nedávno skončila občanská válka. Komunisté, kteří se neúspěšně pokusili o převrat a vytvoření Černaruské socialistické republiky, se stáhli do hor. Proto oficiální místa požádali USA, aby vyslala své jednotky a pomohla povstalce zlikvidovat. Tudíž se jako člen speciální jednotky Razor ocitáte v letounu, který vás má vysadit někde nad územím Černarusi. Pro pořádek dodám, že hra má několik alternativních konců, závisících na vašem rozhodnutí.

4. místo - série Operation Flashpoint
(Operation Flashpoint: Cold War Crisis (2001), Operation Flashpoint: Resistance (2002))

Předem jakékoliv sondy do bramborového místa bych chtěl upozornit, že jsem do této série zahrnul pouze hry vyvíjené původními autory, tudíž Bohemia Interactive Studio a neuvidíte zde ani datadisk od vývojářů Codemasters (Red Hammer, 2001), tak ani letošní pokračování. Možná se budete ptát, proč jsem vlastně zařadil Operation Flashpoint (česky Operace Flashpoint, dále OF) před Armu, když se zdá, že pomyslné pokračování překročilo stín svého otce. Podle mého názoru je stejně OF lepší než ArmA, zvláště proto, že byla první. Během celé kampaně vystřídáte plné čtyři postavy – pěšáka Davida Armstronga, tankistu Roberta Hammera, pilota Sama Nicholsna a specialistu Jamese Gastovskiho. Začínáte právě jako prvně jmenovaný voják v táboře, kde se svými kamarády posloucháte radiové vysílání.

Děj hry se točí okolo sovětského útoku na ostrov zabraný jednotkami NATO. Rozkaz k útoku však nepřišel z moskevského Kremlu, ale z hlavy pološíleného generála Guby, kterému je proti srsti neustálé sbližování Západu s Východem. Mladší hráče možná napadne, proč hra dosáhla takového úspěchu. No, dá se říci, že OF jako první dokázala perfektně vybalancovat hranici mezi hratelností a vojenským simulátorem. Ano, byla sice z devadesáti procent silně lineární a dokud jste neprolnuli pomyslnou virtuální čáru, všechno na vás čekalo, ale je jasné, že těm tisícům, co si pořídili originální kopii, to vůbec nevadilo. Od data vydání také vznikly různé fun-made modifikace, za všechny bych jmenoval úchvatný ČSLA, kdy proti sobě stanuly armády ČSSR a USA. Perličkou je, že si hry všimli i samotní velitelé americké armády a vývojáři OF byli osloveni, jestli by engine, respektive hru neupravili pro výcvikové účely svých jednotek. Takto vznikla Virtual Battlespace (2001).

3. místo - série Vietcong
(Vietcong (2003), Vietcong: Fist Alpha (2004), Vietcong: Red Dawn (2005), Vietcong 2 (2005))

Na třetí pozici se umístila další brněnská hra, tentokráte z dílny vývojářů z Pterodonu. Ti se zaměřili na do roku 2003 naprosto neprozkoumané oblasti, jelikož her z období války ve Vietnamu bylo ještě méně, než šafránu. Až český Vietcong rozpoutal doslova uragán zájmu o toto smutné období lidské historie. Hráč se ponořil do příběhu seržanta Steeva Hawkinse, který vrtulníkem přilétá na základnu Nui Peck, aby nahradil tragicky zesnulého Warrena Douglase. Tudíž musíte převzít velení několikačlenné partičky vojáků, která se v přibližně dvou desítkách misí probíjí krutou vietnamskou džunglí roku 1967, krom neprodyšné zeleně jsme zavítali i do neméně slavných vietkongských tunelů. Svojí troškou do mlýna také přispěl opětovný vynikající český dabing (české hry vůbec mají vždy ozvučení vysoké kvality, víme?).

Po úspěchu následovaly v rychlém sledu dva rozšiřující datadisky (2004 Fist Alpha, 2005 Red Dawn). Oči všech se však upínaly k oznámenému plnohodnotnému pokračování s názvem Vietcong 2, jenž už s Nui Pekem nemělo nic společného, naopak zpracovalo boje v městě Saigon během slavné severovietnamské ofenzívy Tet (leden až září 1968). Bohužel, hra nedosáhla ani z daleka slávy svého předchůdce a upadla do šedého průměru. "Lokace, linearita, AI, grafika..." znělo jakoby unisono z recenzích v českých médiích. Je škoda, že vývojáři nezapracovali na těchto složkách trochu více, jelikož to, co skryla hustá džungle, již prázdné městské uličky nedokázaly. Možná se někdy v budoucnu objeví i Vietcong 3, ale silně pochybuji.

2. místo - série Hidden and Dangerous
(Hidden & Dangerous (1999), Hidden & Dangerous: Fight for Freedom (1999), Hidden & Dangerous 2 (2003), Hidden & Dangerous 2: Sabre Squadron (2004))

Druhé místo, to je jediná kvalitní česká sonda do druhé světové války. Ve "skrytých a nebezpečných" jste se zhostili malé jednotky čítající maximálně čtyři vojáky z britských SAS, se kterými jste prováděli různé záškodnické mise na území celého světa. Různorodost misí byla velká - tu jste zničili most nebo jste naopak jeho zničení zabraňovali, tu jste kradli důležité dokumenty, tu přišel malý únos důležité osoby Třetí říše, sabotáže čehokoliv byly příjemnou třešničkou na dortu. Každý člen týmu měl svůj vlastní inventář, do něhož se vlezlo jenom určité kvantum vybavení (odvíjející se od jejich hmotnosti a také od síly vojáka), které jste v dané misi mohli použít. První díl z roku 1999 přišel jako blesk z čistého nebe a velice rychle se zařadil mezi česká překvapení na světové scéně.

O čtyři roky později přinesli vývojáři z Illusion Softworks pokračování, které nabídlo hlavně obrovské vylepšení grafiky (ta původní byla občas dost nekoukatelná a nezřídka kdy způsobovala vaše zmatení), ale také lepší umělou inteligenci, možnost převléci se do německé uniformy (ta se ale horko těžko získávala), lepší ovládání nebo nové módy (mám pocit, že v H&D1 módy "Krveprolití" nebo "Osamělý vlk" nebyly. A opět přišel úspěch, svět konečně přišel na to, že umíme krom adventur dělat také pořádně zábavné simulace (pokud to tedy nevěděl hned po prvním díle, tak to po hrách OF a H&D2 musel vědět už stoprocentně). K oběma hrám byly postupně vytvořeny datadisky, které vždy přinášely nové mise pro kampaň a pár nových zbraní. V datadisku z roku 2004 se také všichni fanoušci po hříchu dočkali kooperativního multiplayeru, na který čekali dlouhých pět let.

1. místo – Mafia: The City of Lost Heaven

V první díle TOP10 jsem pokračování Mafie odsunul na druhé místo za Bioshock 2, tentokráte se všichni fanoušci této vynikající hry dočkali. A právě zde nastává jeden zásadní problém: co napsat o hře, kterou všichni z nás minimálně jednou dohráli? Tak ale když už jsem si na sebe upletl ten bič, nezbývá mi, než abych své slovo dodržel. Takže alespoň pro ty, kteří posledních několik let spali spánkem spravedlivých - Mafia je střílečka viděná z třetí osoby, kde prim hrál hlavně napínavý a rozvinutý příběh. Ocitli jste se v kůži taxikáře Tommyho Angela, jemuž se jednoho večera obrátil život úplně na ruby. To takhle jednou pokuřoval opřen o svým taxík, když se z poza rohu vybelhali dva členové klanu Dona Salieriho, které pronásledovali konkurenti od pana Morella. Tom jim "ochotně" pomohl a po zběsilé jízdě v městských ulicích gangstery zachránil. Tím by pro něho celá záležitost skončila, nebýt toho, že si jej Morellovi lidé našli. Hlavní hrdina byl nucen uniknout do Salieriho baru a požádat o protislužbu.

Poté je přijat a stává se osobním řidičem této mafiánské party. Tímto okamžikem se rozjíždí neuvěřitelný příběhový kolotoč, během něhož si hraní opravdu užijete. Závěrečný zvrat vám však neprozradím, na ten si budete muset přijít sami. Mafia se odehrává ve fiktivním městě Lost Heaven, které je založeno na několika amerických předlohách a její děj je zasazen do časů prohibice. Krom výše uvedených kladů se o výrazný úspěch v naší kotlině postaral také vynikající dabing, za mikrofony usedl například Marek Vašut, Petr Rychlý, Antonín Molčík, Dalimil Klapka, a další. O to více se můžeme těšit na pokračování, které vyvíjí opět brněnské studio Illusion Softworks, tentokráte však pod hlavičkou mezinárodní společnosti 2K Games. Nové pokračování nebude vůbec navazovat na to předchozí, ale půjde o zcela novou příběhovou linku od konce třicátých let, až do začátku let padesátých. A to vám musí stačit.


Tak, druhý díl je i napodruhé za mnou a dokonce si myslím, že jsem jej napsal lépe, než ten díl původní (vzpomínáte přece, že jsem musel psát dvakrát, ne?). Doufám, že se již nic podobného nikdy nestane a za týden se s vámi těším na pokračování. Jo, možná bych mohl napsat, o čem vlastně bude příště řeč, co? Nuže, příští díl se bude věnovat těm největším hrdinům, kteří se kdy do našich hráčských pařátů dostali. Rok 2010 zahájíme analogicky, koukneme se na zoubek těm největším zloduchům, jenž jsme museli pronásledovat. Takže na Boží hod, na shledanou!

Příští téma - největší hratelní hlavní hrdinové

Doporučit  |     |     |  
Přidat či zobrazit komentář  |  Komentářů: 16



Diskuze k článku
1. Axel - pěkný článek
2. mgr.Jitus -
3. tukan - 1
4. Axel - 3
5. Nodlle_____ -
6. m0lL!sS - :)
7. thunnder - kdyby
8. FireTight - #5
9. Gaider - .
10. koks -
11. Malker -
12. Vincenzoo - ahh
13. MauSeR -
14. Gravity - #11
15. bobEk - #12
16. D3aTH -