Coin flip: Dvě strany jedné mince

Typickým příkladem coin flipu je například situace, kdy se před flopem utká hráč se středním párem (8d-8h) proti dvěma overcards (nepárovým kartám vyšší hodnoty, třeba Ad-Jc). Ve skutečnosti má hráč s párem o něco vyšší šanci na vítězství (cca 56%), nicméně rozdíl je to stále natolik malý, že ho především většina tv komentátorů nazývá oním “hodem mincí” zcela automaticky. Šance na vítězství nespárovaných vyšších karet se pak o pár procent zvyšuje (z nějakých 43% na 48%), pokud jsou tzv. “suited”, tedy stejné barvy.

Pokeroví experti mají povětšinou za to, že “popularitu” coinflipových situací vyšvihly nahoru především televizní přenosy z velkých turnajů, jejichž tvůrci velmi často vyhledávají právě takovéto vypjaté situace, při nichž se střed stolu prohýbá pod tíhou žetonů a vykládané karty jsou pak jednou stranou oslavovány jako příchod Nového roku a druhou proklínány jako státní svátek v neděli. Emoce a chipy proudí místností s drtivým průtokem a v mnohých amatérských hráčích to zanechává tak velký dojem, že coin flipům ve své hře dávají příliš mnoho prostoru, poněvadž by se při jejich absenci cítili ochuzeni o prvotřídní zážitek, podle jejich mínění o to pravé palivo pokeru.

Asi vás nepřekvapí, když budu já osobně zastávat názor, že coin flipy hybnou silou pokeru nejsou, a k situacím, o nichž si myslím, že by vyústily v boj o přežití se šancemi cca 50na50 se obvykle snažím vyhýbat. Ve hrách s velkým potem byste se měli snažit udržovat procentuelní šance na vaše vítězství na vyšších hodnotách. Přesto se však téměř u každého stolu najde několik okamžiků, v nichž by se podobný styl hry dal obecně považovat za správný. Držitel pěti náramků WSOP Chris Ferguson ho například doporučuje hráčům, kteří vidí ve svých protivnících příliš těžké soupeře. V takových chvílích není šance na vítězství 2:1 zlá, navíc se vám je může povést dostat svou agresivnější hrou pod určitý tlak, ze kterého by se s trochou štěstí nemuseli dostat, případně nemuseli dostat tak lehce.

Coin flipy jsou také skvělou příležitostí pro hráče na short stacku (zpravidla hráč s nejmenším počtem chipů ve hře; hráč s menším počtem chipů, než je desetinásobek big blindu) v pokerových turnajích. Před sebou máte sotva na pár povinných sázek a víte, že na dvě esa v ruce už nemůžete čekat příliš dlouho. V takové situaci je možnost přinejmenším zdvojnásobit svůj stack coin flipem většinou správnou volbou. Navíc se vám vaší agresivní hrou poměrně pravděpodobně podaří také sebrat několik cizích blindů.

S tím souvisí i další situace, v které se s kartami, od kterých lze očekávat nějaká ta coinflipová situace, dá poměrně solidně zahrát, předevšim pak z pozdní pozice na stole. Přečkáte s nimi za ne příliš velký vklad na flop a přesto, že vám třeba nic "nedojde" (ať už máte vysoké karty nebo střední pár) a jste si zároveň dostatečně jisti, že vašeho protivníka tři karty na stole také příliš netrefily, pravděpodobně se vám povede větší sázkou pot urvat. Výhodný je na tomto postupu i fakt, že se nejedná o čistý bluff, v případě soupeřova callu máte stále solidní šanci odejít ze hry vítězně. Abyste zabránili velkému odlivu žetonů za předpokladu, že váš soupeř přeci jen disponuje silnou kombinací a pokusí se vás check-raisnout (což ale není příliš pravděpodobné), nesázejte radši zbytečně mnoho, ale snažte se ve většině podobných případů vsadit co nejmenší počet chipů, který podle vás donutí protivníka složit karty.

Velmi přehlíženým aspektem je také fakt, že coin flipy jsou málokdy vyjádřeny vyloženě šancemi 50na50, na což např. ve své knižní sérii Killer Poker upozorňuje John Vorhaus. Třeba Q-Q má proti A-K mimo barvu 57% šanci na vítězství, přesto tuto situaci většina lidí nazve “coinflipovou”. Vorhaus se snaží své čtenáře naučit především to, aby se přinejmenším z dlouhodobého hlediska snažili v podobných chvílích stát vždy na delším konci lana.

Tato rada ovšem trochu opomíná velké nebezpečí skrývající se v několika málo situacích, o nichž byste si mohli myslet, že povedou ke coin flipu. Pokud se vydáte s žetony do souboje vašeho středního páru a dvou soupeřových karet, které odhadnete jako overcards vašeho páru, s vědomím, že pravděpodobnost je přeci jen lehce na vaší straně, můžete se dočkat nemilého překvapení, kdy protivník odhalí pár vyšší. Z lehkého favorita se tak stanete velikým outsiderem.

Coin flipy není obecně radno přeceňovat. Je dobré se ho zúčastnit, pokud máte pozitivní pot odds, je více méně dobře použitelný v situacích, kdy vám jde už o holé turnajové přežití, karty, od nichž byste čekali, že vás dovedou ke coin flipu je také dobré občas použít na semi-bluff na dobré pozici na stole. Pro většinu z nás to asi bude také dobrá herní varianta, pokud nás ozbrojený maniak donutí hrát s Barry Greensteinem head-to-head souboj o holý život. Ale rohodně ho nepřeceňujte a snažte se vyhrávat hry přesvědčivější hrou, zvlášť pokud nemáte momentálně nouzi o žetony. Však si zkuste tou mincí hodit, vždyť je to o ničem, tedy o náhodě. A pokud chcete být úspěšní, neměli byste dopustit, aby vás hloupá sázka na náhodu stála tolik, abyste jí vzápětí litovali.

Několik příkladů více či méně coinflipových situací (+šance na vítězství před flopem):

1.) Hráč 1: Kh-Qh (49%) ... Hráč 2: 8c-8s (51%)

2.) Hráč 1: Ac-Kc (48%) ... Hráč 2: 8d-8h (52%)

3.) Hráč 1: Kh-Jd (46%) ... Hráč 2: 8d-8c (54%)

4.) Hráč 1: Ac-Ts (44%) ... Hráč 2: 8d-8h (56%)